Jana: The Scuba Diver - Potápění v Egyptě

Už je to oficiální. Jsem Divemaster! Logické vyústění veškerého mého dosavadního snažení a směrování. Musím říct, že jsem si coby divemaster připadala už docela dávno a spousta mých známých byla přesvědčená, že divemaster už dlouho jsem. Svým sebevědomým chováním a nadšením pro potápění jsem své okolí úplně bezděky oblbla 😊 . Takže zůstat jen Rescue by pro mou reputaci nebylo hodno. Divemaster byl jediné možné řešení. Měsíčním kurzem na Bali jsem proplula, ani nevím jak. Praktická cvičení jsem zvládla levou zadní, v podstatě jsem nic z toho ani jako cvičení nebrala, protože jsem veškeré praktiky prováděla tak, jak jsem zvyklá z běžného potápěčského života. Vše mi zde přišlo mnohem jednodušší, než kdekoli jinde. Například samotné vedení ponorů. Toho jsem se před započetím kurzu bála nejvíc, jestli budu v tak krátkém čase schopná zorientovat se pod vodou a najít vždy cestu zpátky k lodi. Ale tady na Bali všechny ponory probíhaly ve stylu – plaveme p...

Můj divemaster kurz už je skoro v půlce. Jsem na Bali sotva čtrnáct dní, ale připadá mi to zdlouhavé, abych pravdu řekla. Upřímně, nenaučila jsem se zatím nic moc nového, co bych ještě nevěděla. Snad jen trochu víc teorie z manuálu, jak správně demonstrovat základní dovednosti ve vodě, a taky jak si dát do kupy svoji výstroj, kterou mi místní dobráci v dobré víře nevědomky rozmontovali 😊 . Posledních pár dní jsem byla předurčena k asistování při kurzu Open Water s reálným studentem. Šlo o mladou Američanku původem z Číny a já byla doprovodem, podporou a asistentem v jednom jak jí, tak hlavně jednomu z našich instruktorů. Celý první den jsme všichni tři strávili v bazénu, kde holčina musela předvést podvodní dovednosti po řádné demonstraci instruktora nebo mě. Vyměnit si pod vodou automatiku, předvést neutrální vztlak, sundat si masku, apod. Já většinou fungovala jako taková podrž taška, ale právě to je jedna z úloh divemastera – asist...

Ve zkratce - vzala jsem si měsíc neplacené dovolené a odjela na Bali účastnit se divemaster kurzu, k čemuž jsem směřovala poslední dva roky. Ta chvíle s velkým CH právě nastala. Tímto textem otevírám seriál Divemasterem na Bali, kam budu pravidelně přispívat a komentovat, jako takový kurz na druhém konci světa probíhá. První potápěčský den na Bali za mnou! Přiletěla jsem teprve včera ráno, ale čas tu letí jak splašený a mám pocit, že už tu jsem minimálně týden. Čím začít? Když opominu dlouhatánský let do Denpasaru, kdy jsem měla zpřelámané všechny kosti a zmačkané svalstvo od nekonečného sezení, a kdy mě vedle sedící Ruska polila tomatovým džusem, bylo všechno dle plánu. Na letišti mě čekal řidič s mým jménem, takže jsem neměla daleko k tomu, abych si připaala jako Rockstar. Dostala jsem od něj dárek na přivítanou – kovovou láhev na pití od mého diving centra a uvítací dopis, kde mi sdělovali všechno potřebné prozatímní info. Měla jsem mít orientaci až druhý den, takže ...

Ráda bych se v tomhle příspěvku dotkla poněkud ošemetného tématu, kterým jsou potápěčské kurzy během dovolených. Je mi jasné, že teď před očima všech profi potápěčů i samozvaných odborníků šlapu do vosího hnízda, ale všechno není tak černobílé, jak může na první pohled vypadat. Vše má své dvě strany mince. Já sama jsem absolvovala základní potápěčský výcvik v Egyptě. Nestydím se za to a při vší skromnosti se necítím být méněcennějším potápěčem než ten, kdo se učil doma v průběhu několika měsíců. Než začnu být odsuzována, uvedla bych nejprve věci na pravou míru. Určitou dobu (nedá se říci, že krátkou) jsem v Egyptě žila, a přestože jsem se většinou věnovala jiné činnosti, potápění jsem měla denně na očích. Sedm ponorů v moři jsem podstoupila dokonce ještě předtím, než jsem začala se samotným kurzem Open Water Diver . Krátce jsem pracovala v potápěčském centru jako „obchodní zástupce“ a naháněla zájemce o potápění po pláži. O tomto podvodním sportu ...