Fakta o Rudém moři, která jste možná nevěděli

Proč je Rudé moře "Rudé"? Proč je slanější než moře jiná? Proč je voda stejně teplá i v hloubce 1000 metrů? Rudé moře je jedno z nejoblíbenějších vůbec, pokud se bavíme o potápění. To myslím, ani není třeba dvakrát omílat. Jisté je ale to, že toto moře má svá unikátní specifika, jimiž se liší od všech dalších moří na světě. Pojďme si přiblížit ty nejatraktivnější.

Elphinstone Reef

V souvislosti s potápěním Rudé moře nejčastěji spojujeme s Egyptem, Jordánskem nebo Súdánem. Ale ke svému potápěčskému území se hlásí i Izrael nebo Saúdská Arábie. Přístup k Rudému moři si mezi sebou dělí také státy Eritrea, Džibutsko a Jemen. Slušná rodinka :). 

Původ jména Rudé moře

Napadlo Vás někdy zamyslet se nad původem jména Rudé moře? Proč zrovna Rudé, když všechna moře a oceány mají odjakživa barvu modrou? Vysvětlivek je hned několik. Poukazuji zde na tři nejznámější, ale název Rudé moře má jistě mnohem více definicí:

-        Starověké Řecko nazývalo toto moře mořem Eritrejským, což byla odvozenina od slova „erithros“ – červený

-        Jiné vysvětlení odkazuje na rudé útesy nalezené v přímořských oblastech, jejichž kameny obsahovaly vysoký podíl oxidu železa zbarvující kameny do rudohněda. Odtud pravděpodobně pramení název Rudé moře

-        Ještě jedna teorie zmiňuje červené sinice Trichodesmium Erythraeum, které čas od času zbarvují celé pobřeží do ruda, když kvetou

Formace

Jak vlastně Rudé moře vzniklo? Podíváme-li se na globus, není toto moře nijak závratně rozlehlé. Kde se vzalo? Navíc je na konci Arabského poloostrova téměř uzavřeno úžinou Bab El Mandeb širokou pouhých 26 kilometrů…

Před 38 miliony lety se separovaly africké a asijské tektonické desky. Mezera mezi nimi se neustále rozšiřuje o 0,8 až 1,6 cm za rok.

-        Délka 2300 km

-        Šířka 26 – 380 km

-        Hloubka až 2800 m (u Súdánu)

„Uzavřené“ Rudé moře má limitovaný vliv Indického oceánu, proto se zde spousta druhů vyvinula zcela samostatně a jsou k vidění exkluzivně jen tady.

Za mě osobně je Rudé moře nepřekonatelné, co se fauny týče. Ve zdejších vodách žije všechno, co si potápěč pod vodou přeje vidět. Snad jen kdyby tu plaval i měsíčník Mola Mola, byl by dojem dokonalý. Ovšem i ten tu byl několikrát spatřen. Tudíž šance tu jsou.  

Slanost

Znáte ten pocit, kdy vyběhnete na pláž, skočíte do prvních vln a chtě nechtě se pod vlivem dovolenkového opojení napijete mořské vody? Nepřipadá Vám to „egyptské“ moře od toho chorvatského nebo bulharského nějaké moc slané? Není divu:

V létě se vypařuje ohromná spousta vody – mnohem více než se stihne do Rudého moře vlít úžinou Bab El Mandeb mezi Jemenem a Djibouti. Sůl však zůstává. Proto je salinita vyšší než jinde. Baltské moře má 0,7%, oceán 3,4 % a Rudé moře průměrně 4,1 % (což je 41 gramů soli na jeden litr vody). A také kvůli tomu potřebují potápěči a freediveři více zátěže. 

(Mimochodem mořská voda je velice podobného složení jako lidská krev. Krev, včetně lymfy a slz, obsahuje stejné ionty a navíc v přibližně stejném množství jako voda z moře.) 

Viditelnost

Kdo by neocenil „nekonečný“ pohled do hlubin moře. Už nejen proto, aby na velké hony spatřil to, co chce pod vodou vidět, ale také aby se cítil bezpečněji. Kvůli orientaci i možnému „napadení“ mořskými tvory. Proč je v Rudém moři vidět až za sedmero hor a řek?

Úžinou Bab El Mandeb proudí do Rudého moře minimum živin, proto je zde méně planktonu. Současně do moře neproudí žádné přítoky, kudy by živiny připlavaly. Oba tyto faktory vedou k mnohem lepší viditelnosti než jinde.

Teplota vody

Obyčejně platí, že slunce ohřívá hladinu, proto je svrchní voda teplejší, než ta v hloubce. V Rudém moři ale nic z toho neplatí. Voda je stejně teplá nahoře i dole. Jak je to možné?

Teplota Rudého moře má 20°C dokonce i v hloubce 1000 m. Je to způsobeno příkopem podél mořského dna, formovaného tektonickými deskami, jejichž vulkanická aktivita ohřívá vodu.

Proudy / přílivy a odlivy

Proudy nemá až na výjimky žádný potápěč rád. Nelibuje-li si zrovna ve driftech. Jak ale takové pohyby vody vznikají? O přílivech a odlivech víme, že jsou závislé na fázi měsíce a otáčení planety. Ale proudy?

Vysoké vypařování je hlavním zdrojem proudů v Rudém moři. V létě se zvyšuje koncentrace soli na hladině, čímž je voda těžší a potápí se. Tato voda proudí do Indického oceánu a lehká voda naopak přitéká podél hladiny do Rudého moře. V zimě je směr opačný.

Formace korálových útesů

Koráli jsou zázrakem matky Přírody. Tak pestrá škála barev a tvarů pomůže spravit oko i tomu nejzarytějšímu mrzoutovi. Rudé moře je jimi doslova proseté. Čím to je, že v Egyptě koráli jsou a v Řecku ne?

Koráli se vyskytují jen mezi 30´severní a jižní zeměpisné šířky, kam spadá i Egypt. Vyžadují dostatek slunečního svitu, slanost vody 2,8 - 4% a proudy, které poskytují dostatečnou zásobu živin. Teplota je také důležitá, 27 - 29°C, nikdy chladnější než 20°C a teplejší než 30°C – to vede k odumírání korálů. Koráli rostou z živin – absorbují vápník z vody.

Zdroj: Diver’s Atlas Southern Red Sea, Martin Krejca, Hubert Minihuber