Jana: The Scuba Diver - Potápění v Egyptě

Nedílnou součástí instruktorského potápěčského kurzu je kurz EFR (Emergency First Responder). To znamená, že se jako budoucí instruktoři potápění musíme stát také instruktory podávání první pomoci. Nejde přitom jen o tonutí, ale také o provizorní dlahy, zastavení krvácení nebo ošetření popálenin od mořských živočichů. V případě potápění a potenciálního tonutí je nejdůležitější poskytnout kardiopulmonární resuscitaci (KPR). Slovy encyklopedie je to metoda, jejímž cílem je oddálení klinické smrti a zamezení nevratného poškození životně důležitých orgánů. Jedná se o nepřímou srdeční masáž a umělou plicní ventilaci , které dočasně suplují základní životní funkce – srdeční činnost a dýchání.   Když jsem před lety pobývala v Emirátech a v rámci plavčického kurzu jsme se učili totéž, tak nám náš bodrý školitel radil, ať si při nepřímé masáži srdce broukáme písničku Staying Alive od Bee Gees. Má 100 bpm , což je přesně ta správná rychlost vhodná ke kompresím hrudníku. Písnička z Horečky sobot

Ať už nade mnou drží ochrannou ruku Pánbůh nebo Alláh, jedno je jisté. Některý z těchto tajemných chlapíků mi k nohám sesílá všechno to, za čím se ženu s vytrvalostí maratonského běžce. Moje dráha potápěče z povolání získává reálné obrysy. Byla jsem totiž konečně povolána do boje. Dělat gajdici za peníze. Zní to strašně „gajdice za peníze“, ale když bota sedí… J . Mimochodem, slovo gajdice je mi mnohem sympatičtější než dajvmastryně :). Abych vše uvedla na pravou míru. Jsem teď v Egyptě taková plonková, když si aktivně nehledám žádnou práci. Snažím se soustředit na studium a přípravu k IDC, které má vypuknout už příští týden a být završeno v půlce prosince. Takže hledat si teď nějaké zaměstnání je z hlediska času mimo mísu. Takže si ve svém penthousu (bydlím na střeše) vydělávám na základní živobytí jako copywriter (home office) a mezitím si pročítám Daltonův zákon parciálních tlaků, trénuju dekompresní tabulky a snažím se oživit si Haldanovu teorii exponenciálního průběhu satura

Natruc všem překážkám, klackům pod nohama, skepsi a zejména světu navzdory, se listopad 2021 zapíše do mých podvodních dějin jako měsíc, v němž jsem se zapsala do kurzu instruktora potápění. Sen nuceně oddálený o dva roky se nyní stává skutečností. Posledních pět let je pro mě potápění vším. Není dne, kdy bych na potápění nemyslela. Není dne, který bych si nepřála strávit pod vodou.  A proto se teď ocitám v Egyptě. Za 25 dní začíná ostrý start Instructor Development Course (IDC), v němž budeme učeni, jak učit. Nyní už opakujeme teorii, oživujeme zaprášené znalosti a všechny ty informace, jež bychom už z dřívějších kurzů měli znát. IDC není o tom, prohloubit naše vědomosti o potápění. IDC učí, jak učit. Upřímně, myšlenka, že bych již brzy měla začít někoho trénovat, je mi stále ještě relativně vzdálená, a to i přestože o statusu instruktora sním už dlouho. Cítím nutkavou potřebu posunout se zase o krok výš, je to jako vábení bájných sirén, ponoukání k následování vnitřních hlasů. NEBÝ