Co žije v bulharském Černém moři?

Jak jsem se prve obávala, že na bulharském pobřeží nenajdu žádné odpovídající diving centrum, vyvedl mě start letní turistické sezóny z omylu. Z dočasně mrtvých vstala většina potápěčských bází. Zatímco přes rok většina Bulharů přebývá ve vnitrozemí a živí se něčím „smysluplným“, přes letní měsíce dává přednost břehům Černého moře a vyráží vstříc prázdninovým džobům.

Těžko říct, jak si Bulhaři dokáží v běžném zaměstnání vyjednat dvouměsíční volno, aby se mohli věnovat svým letním okupacím. Pro milovníky potápění je to každopádně senzace. Otevírají se totiž potápěčská centra a vyráží se pod vodu.

V předešlém článku jsem se vypisovala ze svých zážitků z ponoru s DIVING BG, kde mě mírně řečeno překvapil nepříliš zkušený potápěčský personál. Nicméně netrvalo dlouho a našla jsem si o kus dál na jih potápěčské centrum Poseidon, což je skvadra příjemných Čecho-Bulharů, s nimiž šla komunikace jako po másle. V češtině. K potápění český jazyk nepotřebuji, ale když už je mi servírován na stříbrném podnose, proč odmítat.

Místo ponoru bylo nadpozemské. Crocodille Island, chcete-li Krokodýlí ostrov, což je nehluboká lokalita plná podvodních atrakcí. Kamenná Rusalka v životní velikosti si spokojeně dřímá na mořském dně, zatímco o kus dál se lze pomodlit, ne-li přímo nechat oddat v podvodní kapličce s křížem a stojánkem na svíčku.

O Bulharsku se nedá příliš tvrdit, že je jeho Černé moře plné bohatého podmořského života. Nicméně na primorské lokalitě se života vyskytovalo habaděj. Na rozdíl od Sozopolu zde nepobíhalo toliko krabů, ovšem kromě nenechavých klepítek se tu hemžil i nějaký ten mořský koník, pipe fish, medúzy, a světe div se, dokonce malý rejnok.

Bezpečně nejvíce podvodního života reprezentovala Rapana dravá. Šikovný mořský plž schovaný v ladné schránce. Tento měkkýš byl do Černého moře v minulém století zavlečen jako černý pasažér lodí z Japonska. Jakožto invazivní druh se velmi snadno a rychle rozmnožuje a likviduje, co se dá. Napadá slávky jedlé, jež jsou jeho hlavním zdrojem potravy.

Rapana dravá má velmi krásnou ulitu, kterou lze pořídit za drobný peníz v každém druhém stánku se suvenýry. Etika nekupování mušlí zde rozšířeností tohoto škůdce jaksi pokulhává. Avšak to nic nemění na tom, že je rapana díky své všudypřítomnosti neprávem považována za královnu Černého moře.

Ať tak či tak, kluci z Poseidonu si vzali za cíl aspoň trochu pomoci slávkám a při rekreačních ponorech rapany dravé sbírají do kapes. Ke konci ponoru je rozbíjejí kamenem a krmí s nimi místní rybky, které jsou tímto rituálem už natolik vycvičené, že trpělivě čekají, až se některý z potápěčů objeví ve vodě. Po rapaně dravé se mohou utlouct.

Moje potápěčské srdce mi bránilo účastnit se, přece jenom jsem měkkota a nevidím nic dobrého na tom, cokoli zabíjet. Nicméně rapana je přemnožený škůdce a asi je potřeba s ním zatočit. Stejně jako s perutýny v jiných částech světových vod.

Nicméně, vrátím se k minulému článku. Podivovala jsem se nad tím, že osobně neznám žádného českého potápěče, který by se kdy smočil s lahví v bulharských vodách. Ihned poté se ozvalo minimálně čtvero potápěčů, kteří se k této bulharské zkušenosti hrdě přiznali. A dokonce své ponory podnikli na Krokodýlím ostrově. Svět je malej.