Proč je Černé moře černé? A není ve skutečnosti jezerem?

Při pohledu na hladinu Černého moře zaujme lidské oko odstín modré až zelenomodré, místy šedivé barvy. Podél břehů se zbarvení vody přiklání spíše do zelena, což je způsobeno přítomností mořských řas a sedimentů. Viditelnost pod vodou podél břehů je kolem dvou metrů, na otevřeném moři lze dohlédnout do dálky až 30 metrů. Po černé barvě ani stopy. Proč se tedy Černé moře nazývá černým? 

Nessebar, Bulharsko.

Odpovědí na jednoduchou otázku je několik. Jedno z možných vysvětlení lze nalézt retrospektivním pohledem do starověku, kdy tehdejším námořníkům připadaly vody Černého moře příliš rozbouřené a nebezpečné. Náhlé bouře daly vzniknout obrovským vlnám a plavit se v takových časech na volném moři bylo velmi riskantní. Námořníci proto tyto vody pojmenovaly jako temné, černé... 

K tomuto závěru přispívají také názory starých Řeků, kteří nazývali Černé moře Axenios, což lze volně přeložit jako nepohostinný či nevlídný. Časté mlhy a slabší viditelnost oproti Středozemí jen podporují charakteristiku Černomoří jako chmurného a zamračeného místa. 

Dostalo Černé moře název podle černého léčivého bahna?

Tábor oponentů se přiklání k jinému názoru. Tmavé bahno, jež se formuje na některých místech dna Černého moře, může být jedním z důvodů, proč řada lidí nazývá Černé moře černým. Pravdou zůstává, že má černé bahno na bulharských březích mnohaletou tradici a těší se nebývalému zájmu místních obyvatel i turistů. Pro své prokazatelné léčivé účinky je vyhledávanou atrakcí a lidé všech pohlaví a věků se mohou přetrhnout, aby si s tímto páchnoucím elementem pomazali své tělesné schránky. 

Léčivé bahno vzniká rozkladem veškerého života, které se do moře (případně slaných jezer) nachomýtne. Mrtvá tělíčka ptáků, hmyzu, ryb, korýšů, krevet, planktonu, mikroorganismů a také mořské řasy se pomalu rozkládají na dně vodní plochy ve směsi soli, písku, hlíny a dalších artiklů a vytvářejí tuhé mazlavé bahno, jež je hojně využíváno v léčitelství, balneologii a kosmetice. Blahodárně působí proti revmatu a neurologickým i kožním problémům. Kosterní svalstvo z něj rovněž skáče nadšením do stropu. Léčba gynekologických potíží či poruch plodnosti je třešničkou na dortu. 

Tmavé kovy v čele s magnetovcem hrají svou roli

Poslední teorií, která Černému moři přisuzuje černou barvu, je přítomnost magnetitu, respektive magnetovce. Je to nerost, minerál, ruda železa. V horkých letních dnech je díky rozpálenému kovu takřka nemožné procházet se po bulharských plážích bosky. Magnetovec je totiž rozmělněn právě na plážích a zbarvuje písek do temně šedé barvy. Odtud by také mohl pramenit název Černé moře. 

Stejně jako u moře Rudého existuje více teorií a názorů, proč se Černé moře nazývá zrovna Černé. Každý nechť si vybere variantu, která je jeho srdci nejbližší. Kolik hlav, tolik názorů. 

Je Černé moře jezero?

Černé moře je nejizolovanějším mořem na světě. Po celém svém obvodu je obklopeno pevninou šesti států (Rusko, Ukrajina, Gruzie, Turecko, Rumunsko a Bulharsko) vyjma jediného spoje Bosporskou úžinou poblíž Istanbulu s Marmarským a posléze Středozemním mořem. Traduje se, že je Černé moře největší vnitřní vodní nádrží na světě. 

Emona, Bulharsko.

V minulosti šlo s největší pravděpodobností o regulérní jezero, jež se vlivem seismické aktivity několikrát propojilo s mořskými toky a naopak. Existují teorie, že se díky stoupajícím vodám kdysi výhradně sladkovodní jezero častokrát zalilo mořskou slanou vodou. Slaná voda jednoduše přetekla přes Bospor. Této teorii nahrává i biblický mýtus o potopě, což z Černého moře činí bohatou studnici fascinující historie. 

Moře s nejnižší salinitou na světě

Černé moře je jakousi stokou velkých evropských řek, které do něj přinášejí sladkou vodu. Jmenovitě Dunaj, Dněpr nebo Don. Díky sladkovodním tokům je slaná voda Černého moře důkladně ředěna a nižší salinita je patrná na první ochutnání. 

Redukovaná slanost má za následek překvapivý fakt, příjemný zejména pro milovníky podvodních vraků. Ztroskotalé lodě si na dně Černého moře zachovávají svou původní podobu i po několika staletích. Jak je to možné?

Proč jsou vraky lodí v Černém moři jedny z nejlépe zachovalých? 

Slaná voda protékající Bosporskou úžinou je výrazně hustší a těžší, než slabě slaná voda samotného Černého moře. Ukládá se na dně, přičemž vznikají dvě vrstvy vody s odlišnou hustotou, které nejsou schopné se navzájem míchat. 

Maslen Nos, Bulharsko.

Nižší (hustší a slanější) vrstva vody zůstává tam kde je, neodtéká úžinou pryč a je víceméně nehybná. Je anoxická, čili v ní chybí důležitý kyslík, který je nezbytný pro podvodní faunu spolu s mikroorganismy. Ty se tak na dně Černého moře nevyskytují, a nemohou pojídat trosky vraků. Veškerá ztroskotaná flotila zůstává v Černém moři dokonale konzervována. 

Salinita je problémem u přítomnosti typicky mořských živočichů. V Černém moři například vůbec nenajdeme chobotnice nebo žraloky. Žijí zde druhy, které se dokáží adaptovat na nižší slanost, případně jim nevadí střídání sladké a slané vody. Co žije v Černém moři? Různé druhy krabů, mořských koníků, medúz, rejnoků, vodních hadů a dokonce delfín obecný.