Jana: The Scuba Diver - Potápění v Egyptě

Barakuda vycestovala za potápěním do Rakouska! Pro mě to znamenalo jediné. Rakousko se oficiálně stalo mou DESÁTOU zemí, kde jsem se smočila svoje neoprénové / trilaminátové svršky! Zní to skoro až mysticky, protože mi pořád připadá, že jediné místo, kde se potápím, je Egypt. I když mu už docela slušně šlape na paty Chorvatsko. Ale s děravou patou Egypt nechodí a já neoblomně věřím, že už se tam za pár týdnů budu zase nořit. Tenhle text je ale o Rakousku, konkrétně o jezeře Attersee, kde se můj tým na Cyrila a Metoděje rozhodl rozbít stany a uskutečnit nějaké to (skoro) domácí máchání. Attersee je obrovská vodní plocha přes 50 km dlouhá a nejhlouběji sahá téměř ke 170 metrům. Těžko říct, do takových nížin se žádný z nás nepodíval. Snad jen místní potápěči s rebreathery a podvodními skútry. Oni ti Rakušáci tenhle předraženej vercajk snad fasujou k potápěčské kartičce 😊 . Nám stačilo těch plus mínus dvacet pět metrů, kde stejně bylo vidět velký kulový. Z kempu ...

Než jsem začala s potápěním v lomech, měla jsem z nich velkej respekt. Vlastně ho mám dodnes. Lomy jsou studené, zákeřné a hlavně v nich není moc vidět. Všechny ty sinice, chaluhy, rozvířené bahno a další vodní komponenty radikálně snižují viditelnost, takže dohled z bodu A do bodu B bývá vskutku tristní. Reálně dva tři metry, když se zadaří. Když se nezadaří a je všude kolem přehršel bordelu (zejména když nějaký nepříliš motorný potápěč bezděky zakope ploutvemi), neuvidíme před očima ani svou vlastní ruku. Proč se tedy potápět v lomech? Co na tom kdo má? Pro zapálené potápěče je to nutkání. Intenzívní volání, které nepřestane, dokud se výstroj nesmočí ve vodě. Je to styl života, výzva, pocit z pokoření vodního živlu. Jsou to doplňkové ponory mezi jednotlivými výjezdy k moři. Je to trénink. Je to vášeň. Setkání s přáteli. Společenská událost. Je to všechno dohromady. Pro mě je potápění v lomech všechno výše uvedené, plus ryby. Vodní svět je pro mě, co se týče potápění, ...

Konec ledna, mrzne, jak praští a vyhlídky na teplejší dny v nedohlednu. O nějakém potápění v rozumně chladné vodě nemůže být ani řeč. Přesto jsme se s mým pražským potápěčským klubem Barakuda vydali poslední den v roce 2018 zavírat vodu na lom Velká Amerika. Měli jsme štěstí, že se hladina teploměru pohybovala několik dobrých stupňů nad nulou, takže nebylo třeba se prohrabávat sněhem, ani sekat díru v ledu. Na potápění pod ledem ostatně ani nemám kvalifikaci. Měl to být můj první ponor v ledové vodě a nejen z toho důvodu se mi tento zážitek nesmazatelně vryl do paměti. V prvé řadě musím říct, že ačkoli měla voda dobré čtyři stupně, mokrý neoprénový oblek nepřicházel v úvahu. Nejsem žádný otužilec a bývá mi zima i tam, kde se ostatní bez známky chladu potápějí v trenýrkách a lycra triku. Takže suchý oblek s pořádnou dávkou spodních vrstev byl jediným možným řešením. Barakuda mi půjčila podoblek udržující teplo i v mínus pěti stupníc...