Množíme v Hurghadě korály pro budoucí generace s Ahmedem Gabrem

Hurghada, potažmo celý Egypt, se nedávno otevřela novému projektu na množení korálů Ocean Quest, a to pod záštitou ministerstva životního prostředí i Egyptské národní banky, a hlavně s podporou místní potápěčské legendy Ahmeda Gabra. A já se účastnila jako dobrovolník.

Ahmed Gabr je bývalý důstojník egyptské armády, který získal stipendium na kurz pro bojové potápěče americké armády. Je jediný certifikovaný US Combat Diver na Blízkém východě. Svou potápěčskou kariéru zahájil v 18 letech a nyní je Instructor Trainer SDI.  Mnohem známější je jako držitel světového rekordu v nejhlubším ponoru, zapsaném v Guinessově knize rekordů. Dosáhl hloubky 332,35 metrů.

Už jsem o něm psala nedávno, když mi přál hodně štěstí k instruktorským zkouškám. 

A právě tento pán se zasloužil o to, aby dlouholetá organizace na obnovu korálových útesů Ocean Quest Global, založila svoji větev v Egyptě. Pro její rozjezd se Ahmed Gabr a zakladatel OQG Malajec Anuar Abdullah rozhodli zapojit dobrovolníky z celého Egypta, včetně cizinců. A já nemohla chybět.

Celý minulý týden byl ve znamení úvodních přednášek, seznámení s životním cyklem korálů, jejich přirozeným rozmnožováním a hlavně obnovou. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, například, že zlomení korálu neznamená vždycky jeho zánik. Velké kusy přežijí, neboť se svojí vahou zavrtají do písečného dna, stabilizují se a mohou pokračovat v růstu. 

Malé kousky pravděpodobně zahynou, poněvadž jejich polypy na dně obrousí písek. A právě tyto úlomky je potřeba zachránit a vsadit je do korálových školek. Podstatou je nasbírat je do uzavíratelných sáčků, dle stejného druhu korálu, aby se vzájemně v pytlíku nepozabíjeli. Vše s velkou opatrností, abychom nerozdrtili polypy.

Úvod do Ocean Quest projektu

Zajímavou informací bylo rovněž to, že stejně jako lidé, i koráli mohou při výstupu na hladinu trpět dekompresí. Proto je extrémně důležité při jejich vyzvedávání ze dna stoupat velmi pomalu. Rozhodující jsou poslední tři metry, kde je žádoucí setrvat minimálně 5 minut.

Sešlo se nás v první várce dobrovolničení jen pár, protože byla celá akce svolána jen s dvoudenním předstihem, ovšem o to intenzivnější tato zkušenost byla. Navíc podílet se na tak důležitém projektu s nejlepším potápěčem světa, dá-li se to tak říct, je čest. A co si budeme nalhávat, kromě všeho jsem taky jenom holka a Ahmed Gabr se mi jako chlap dost líbí J.

Setkávali jsme se každé ráno v Dive Base Academy v hotelu Sindbad, kde jsme pod vodou postavili základy budoucí korálové školce. V různých koutech světa se podobné iniciativy rodí jako houby po dešti. Nadšení potápěči a ochránci oceánů entusiasticky kladou na mořské dno rozmanité kovové či plastové konstrukce, na něž implantují kusy odlomených korálů v naději, že časem tento umělý útvar sám přirozeně obroste novými koráli a vytvoří útes. Ovšem z plastových materiálů se do vody uvolňují toxiny a ničí život kolem sebe…

Ahmed Gabr a Anuar Abdullah

Metoda Ocean Quest, na níž Anuar Abdullah pracuje již přes 40 let, spočívá ve vytvoření školek, zaplněných starými kusy korálů a kamenů, které společně na odměřeném obdélníků 5x2 metry vytvoří stabilní základ, jakési pevné podloží, na němž mohou nové koráli vesele vyrůstat, aniž by je ničily silné proudy, či nájezdy turistů. 

Tisíce plovoucích „zvířátek“ formují polypy a sbírají vápník z vody, čímž vyrůstají nové koráli. Jedná se tedy o víceméně přirozené, autentické prostředí, aniž by bylo nutné do vody potápět jakékoli plastové či kovové odpady.

Potápět se s Ahmedem Gabrem je zážitek

S Ahmedem Gabrem jsem si přála potápět od té doby, co jsem se dozvěděla o jeho existenci. Dokonce jsem reálně uvažovala o tom, že se k němu zapíšu na nějaký z technických potápěčských kurzů, abych dostala šanci ho poznat osobně. Osud mi ovšem přivál tuhle možnost, a tak jsem neváhala ani vteřinu.

Vstup do vody v přístavu Sindbad

První ponor s Ahmedem Gabrem se konal právě v marině hotelu Sindbad, kde jsme vytvořili první maličkou korálovou školku a naučili se zachránit i ulomené, ještě živé kousky korálů. Pomocí medicínského lepidla vyvinutého samotným Anuarem jsme nalepili tyto kousky na velký kus kamene, a ten poté umístili do oné školky. Anuar má s touto metodou velmi dobré výsledky po celém světě, zejména v rodné Malajsii, na Borneu, na Filipínách a v Thajsku.

Byla jsem neskutečně šťastná, že jsem se mohla potápět s oběma kapacitami a podílet se na tak zajímavém projektu, během něhož jsme si užili i dost srandy. Například když jsem se pod vodou kvůli velmi špatné viditelnosti a nepochopenému briefingu dokázala ztratit svému týmu na dvou čtverečních metrech J.

Speedy Gonzales Point

Další dny jsme vyrazili na otevřenou vodu poblíž ostrova Abu Mingar, kde bylo v plánu založit první oficiální školku z mnoha. Na loďce s námi jel i zástupce Národního parku a pracovník ministerstva, který byl jedním z hlavních papalášů, kteří tento projekt odklepnou. 

Jeho potápěčské dovednosti jsou pozoruhodné, neboť nás provedl kolem útesu rychlostí asi 7 námořních uzlů (13 km v hodině), tudíž jsme na jeho počest začali tomuto místu přezdívat Speedy Gonzales Point. Nicméně tento bodrý človíček se pro projekt nadchnul a dal mu požehnání.

Následující dny byly ve znamení sbírání velkých kusů kamenů v přístavu hotelu Sea Gull, kde jich je hromada, abychom je vzápětí ve dvaceti přepravkách převezli zodiakem na Speedy Gonzales Point. Tam jsme je svépomocí naskládali do vyměřeného obdélníku, který jsem měla za úkol odměřit dle kompasu já. 

Důvěru ve mně vkládali i v případě uvázání orientační bójky či přivázání gumáku. Ahmed Gabr si ze mě neustále dělal srandu, ale byla jsem na to samozřejmě i pyšná. Můžu snad s klidným srdcem říct, že jsme se skamarádili J.

Sběr kamenů a starých odumřelých korálů. 

Celý tento projekt Ocean Quest je víceméně experimentální. Dle Anuarových slov je to zatím jediné řešení, jak korály zachránit, neboť nejsou ohroženy jen neopatrnými turisty, ale také rostoucí teplotou vody a nemocemi, které jsou velmi komplexní, a zatím není úplně zjištěno, proč. Respektive neexistuje léčba.

Kdokoli, kdo by se chtěl zapojit, je vítán s otevřenou náručí. Celý projekt v Egyptě potrvá zhruba pět let, v konstantní spolupráci s Anuarem i Ahmedem Gabrem.