Jaké to je být pozorován rybami? Akvária v Hurghadě vědí své

Hurghada je přímořské městečko a díky bohatému mořskému životu je líhní potápěčů, šnorchlařů a lodí s proskleným dnem. Původně malá rybářská vesnice dobře ví, co nabídnout i návštěvníkům, kteří nejsou přímým kontaktem s vodou příliš nadšeni, avšak touží spatřit podvodní krásy stejně dobře, jako zarytí ploutvonožci. A proto se ve městě nachází hned několik mořských akvárií.

Ačkoli osobně nejsem velkým fanouškem podobných atrakcí, neboť mám za to, že by se nic živého nemělo držet v uzavřeném prostoru, musím připustit, že každá mince má dvě strany.

Akvária, pokud jsou provozována s péčí a láskou, mohou být velmi dobrým zdrojem zajímavých informací. Není to fascinující pozorovat chování ryb? Všímat si, jakým způsobem plavou, jak přitom otáčejí vypouklýma očima do všech světových stran a vypadají při tom, jako by své okolí skenovaly až do morku kostí?

Jejich pomalé pohyby a zkoumavé oči rentgenují život kolem sebe a pečlivě vyhodnocují nastalé situace buď jako bezpečné, ohrožující, vzrušující, či nekonečně nudné. Při podobném sledování ryb mám vždy pocit, že na mě daný tvor shlíží s despektem a nenuceným nezájmem.

Pokaždé, když mě osud zavane do akvária, jsem schopná stát u jednoho „výběhu“ dlouhé minuty a kochat se jedinečností ryb, až začínám být pracovníkům akvária podezřelá. Fascinuje mě pravidelný pohyb žaber, tvar ploutví, zbarvení šupin i výraz jednotlivých ryb. Má to někdo podobně jako já? Vnímá ryby takto pofidérně i někdo jiný?

Hurghada Grand Aquarium

Nelze nezačít největším a nejznámějším akváriem v Hurghadě, kam pokaždé zavítá nejvíce turistů. Grand Aquarium láká na žraloky, želvy i rejnoky, stejně jako na všechny ostatní barevné rybky žijící v Rudém moři.

Myšlenka je to pěkná, ovšem je znát, že toto místo sází spíše na zisk, než na pohodu svých vodních obyvatel. Jednotlivé nádrže jsou příliš malé na to, aby v nich mohly rybky svobodně dýchat, respektive si protáhnout ploutve.

(Jak masivně oproti tomu působí obří akvárium v obchodním domě Hurghada City Centre, které zde bylo instalováno po vzoru emirátského Dubai Mall. Ačkoli v této na velikost enormní nádrži žije jen několik málo rybek. Nechci to říkat moc nahlas, ale mám pocit, že jim spousta ryb pochcípala).

Při své návštěvě jsem bohužel byla i svědkem toho, jak potápěč v nádrži Grand Aquarium objímal žraloka, aby si tuto „senzaci“ návštěvníci mohli vyfotit a sdílet ji na sociálních sítích. Marně hledám slova k obhajobě a říkám si, jak jinak těmto činům zabránit, než přestat tato místa navštěvovat?

Akvárium nabízí i možnost zapotápět se v nádrži se žraloky, ovšem není to už trochu přitažené za vlasy? 

Red Sea Aquarium

Maličké a o to roztomilejší místo, které se nachází ve staré části Hurghady a možná i proto nezažívá takový nápor turistů jako Grand Aquarium. Sem chodí spíše místní lidé. Ač to může znít neuvěřitelně, i mezi Egypťany se najde mnoho jedinců, kteří o ryby jeví upřímný zájem a chtějí se o nich dozvědět víc.

Kouzlo tohoto místa je dechberoucí. Všechny ty barakudy, netopýrníci, remory a žralůčci jsou k zulíbání. Jen se pomazlit. Musím říct, že tyhle ryby jsou téměř do jedné nesmírně zvědavé. Můžu to s jistotou tvrdit na příklad o perutýnech, kteří se přede mnou vyskládali do jedné řady a s otevřenou pusou na mě dlouhé minuty zírali. Stejně tak velké nilské sladkovodní ryby. Bylo mi jich až trochu líto. Žijí si tu v uzavřeném prostoru a lidské tváře jsou jediným vzrušením za celý den.

Všimla jsem si také, jak diametrálně větší jsou tyhle kusy od ryb stejného druhu ve volné vodě. Zde v akváriu mají větší šanci na delší život, neohrožují je rybáři a mají dostatek času vyrůst. Třeba jsou jenom víc tlusté, od pravidelného krmení a méně pohybu.

Mnoho potápěčů sem do Red Sea Aquarium vodí své děti, aby jim ukázali krásy vodního světa, které na svých každodenních ponorech vídávají. Z malých kudrnatých ratolestí takto rostou budoucí potápěči a doufejme, že ochránci Rudého moře.

Spousta dnešních profesionálních potápěčů vyrostla v Hurghadě s každodenním kontaktem s mořem. Jejich osudy byly napsány již v raném věku a tito lidé dnes učí potápění a předávají své vědomosti o rybách dál.

Nechci vychvalovat Egypťany, jako největší ochránce světa a nejlepší potápěče na planetě. Moc dobře vím, že na desítkách lodí pracují jako (rádoby) divemasteři kluci, kteří sotva mluví anglicky, na lodi fungují jako asistenti a plniči lahví a do vody na intro ponor s turisty je posílají majitelé lodí – letití instruktoři, kterým je další z několika tisíc absolvovaných intro ponorů dávno proti srsti.

Primárním cílem těchto samorekrutovaných divemasterů je balit turistky a chodit s nimi po diskotékách, jako to vidí u mnoha svých zkušených a certifikovaných kolegů. Potápění a vodní svět je příliš nezajímá. Za touto prací vidí jen to pozlátko, které je tu velmi pomíjivé.

Na druhou stranu však lze mezi mnoha Egypťany nalézt profesionály každým coulem, kteří dbají o vodní život, a jeho ochrana jim není lhostejná. Dokáží mluvit o jednotlivých druzích ryb velmi zapáleně a informativně, znají jejich vzorce chování a způsob života. Tito potápěči se aktivně zapojují do lokálních aktivit typu sbírání odpadků pod vodou i na souši, účastní se místních seminářů o ochraně přírody a vyhledávají všechny možnosti, jak se o podmořském světě dozvědět víc.

Národní oceánografický institut NIOF v Hurghadě

O existenci tohoto místa jsem donedávna neměla ani tušení. Nachází se ve čtvrti Al Ahia, ještě dál za starým městem Daharem, tudíž drtivou většinu jeho návštěvníků tvoří místní školní třídy a já.

National Institute of Oceanography and Fisheries (NIOF) je ryzím pokladem, dá-li se to tak nazvat. Kromě akvária, které samo o sobě není nikterak úchvatné, ovšem podle všech indicií je o tamní rybky pečováno s respektem, se zde nachází také muzeum dávající všanc odkaz profesora Hameda A. Gohera, jež je považován za krále Rudého moře a egyptského pionýra mořské vědy.

Tento pán měl po 18 let svůj vlastní televizní program „Svět moří“, v němž laické veřejnosti přibližoval šarm podmořského života. Profesor Gohar zasvětil celý svůj život výzkumům Rudého moře a korálových útesů. V roce 1942, sto let poté, co byl naposledy ve vodách Rudého moře spatřen dugong, Gohar potvrdil pokračující existenci mořské krávy, ačkoli se věřilo, že dugong v Rudém moři již vyhynul.

Toto muzeum zobrazuje veškeré exempláře Rudého moře, včetně manty, kladivouna i měsíčníka Mola Mola. Zároveň nabízí k podrobnému prohlédnutí většinu rybích druhů, naložených ve formaldehydu. Biologické preparáty jsou takto konzervované už od 30. let minulého století, což je uhrančivé samo o sobě.

Fantastické místo, kam by měl zavítat každý ploutvonožec, podvodník i vodnář, kterého fascinuje mořský svět.

Kdo by se chtěl v Egyptě trochu víc realizovat v otázkách mořské ochrany, lze se spojit s organizací Red Sea Project, která nabízí stáže s výukou péče o koráli a jiné mořské živočichy, monitorování želv a delfínů, potápění a mnoho dalšího. O tom, jaké to je být stážistou v Red Sea Project, napsala blogový článek jedna z loňských účastnic.