DENÍK ZE SAFARI: Podmořský život v Saúdské Arábii
V minulém díle Jaké je Rudé moře z druhé strany, jsem se rozpovídala o topografii útesů, proudech, hloubkách a celkovém stavu lokalit v Saúdské Arábii. Jaké ryby se však nacházejí v Saudi? Moje cesta coby diveguide v Saúdské Arábii je minulostí a tento třetí deník je jejím závěrečným shrnutím.
Žraloci v Saúdské Arábii
To, co potápěče zajímá
nejvíce, pokud to můžu z dosavadních zkušeností potvrdit, jsou žraloci. Saudi
velmi agresivně propaguje tamní potápění coby žraločí orgie a vehemetně slibuje hejna kladivounů, žraloky tygří,
hedvábné, útesové, a kdoví jaké ještě. A lidi na to velmi dobře slyší.
Abych pravdu řekla, za celých
pět prosincových týdnů na moři jsme viděli jen jednoho kladivouna, kterého navíc vyplašil jeden velmi agilní potápěč, dále
dva žraloky hedvábné a desítky žraloků útesových. Těch bylo k
vidění opravdu hodně, mnohem víc než v Egyptě, kde se potká jeden, když se
zadaří. V Saudi jsme jich viděli několik skoro na každém ponoru.
V jednom případě se povedl i longimanus, což je dle tamních potápěčů velká rarita. Žralok dlouhoploutvý se častěji zdržuje na egyptské straně Rudého moře, kde má pod lodní flotilou šanci přijít k nějakému žvanci, který čas od času vypadne z kuchyňského okénka coby organický odpad.
Žraloka tygřího jsme nespatřili vůbec, i když jsme se důsledně snažili sebevíc.
Privátní hon za žraloky
Dva týdny jsem byla honorována
být privátní guide pro jednu starší
potápěčku, která neváhala zaplatit 1 000 euro navíc, aby se mohla potápět jen jeden
na jednoho a zavítat tam, kam druzí nepůjdou.
To v praxi znamenalo, že vyjádřila
přání jít proti proudu a vydat se do hloubek hledat predátory. Všechny ponory -
po celé dva týdny - jsme tudíž spolu trávily maximální možnou dobu ve 40 metrech, než nám počítač začal signalizovat
vypršení bezdekompresních minut.
Tahle ženská vůbec nedýchala! Je to hodně vzácné,
když se objeví někdo, kdo má spotřebu menší než já. Takhle paní si mě doslova namazala
na chleba. Pokaždé končila ponor s 50 bary navíc. Moje imaginární žábry
zaplakaly.
Ačkoliv jsme v hloubkách setrvávaly
co nám plíce stačily, žraloků jsme obě viděly minimum a veskrze šlo o útesové
kousky, povětšinou mláďata. Kdeže byli ti slibovaní kladivouni? Mohla za to
vysoká teplota vody? Nezkušený guide?
Vánoční show s mantami v Saúdské Arábii
Když vynecháme apexové predátory, nemůžu nezmínit saúdské setkání s mantami. Jelikož od sebe na severní trase nejsou jednotlivé lokality příliš vzdálené, existuje poctivá šance se s těmito laskavými tvory setkat hned na několika místech.
Největší štěstí jsme na manty
měli u útesu Mansi, což je nepříliš velký atol kuželovitého tvaru. Jako jediný
je v této oblasti osamocený a ne náhodou se mu přezdívá “zapomenutý”.
Snad proto se tu manty vyžívají dosyta.
Týden co týden jsme na Mansi
potkávali páreček mant, který byl naší přítomností zjevně potěšen, neboť se nezdráhal
přiblížit takřka na dosah ruky.
Nejkrásnější a nejvděčnější
setkání se však přihodilo ve vskutku výjimečný okamžik, kterým nebylo nic míň,
než sám Štědrý den. Byl to první ponor dne, brzy ráno a nutno zmínit, že se
zpočátku jednalo o relativně průměrný dive bez žraloků či dalších větších
obyvatel.
Zlom nastal až při bezpečnostní
zastávce, kdy si s námi obě manty připluly hrát na kočku a na myš. Respektive
nám obě hrdinky předvedly téměř půlhodinové exkluzivní představení, díky němuž
se nikdo z naší skupinky nechtěl vracet na loď na vánoční snídani.
Láhve jsme vysáli doslova a do písmene do sucha, jak jsme s mantami skotačili, dělali kotouly a selfíčka. Plnič lahví z nás radost neměl, ovšem kdo by takové show odolal? A zrovna na Vánoce?
Ostatní podmořský život v Saúdské Arábii
Co se ostatního saúdského
života pod vodou týče, nesetkali jsme se samozřejmě s žádným specifickým
tvorem, jenž by neobýval Rudé moře ani na egyptské straně. Logicky.
Ploskozubci vysokočelí
S tímhle krasavcem jsem se v Egyptě setkala jen
několikrát, vždy na stejné lokalitě a nikde jinde. Troufám si tvrdit, že šlo
vždy o jednu a tutéž rybu. Z familiérnosti jsem jí začala přezdívat Saied a vždy,
když s lodí plujeme na Rocky Island, těším se na ni, jak malá.
V Saúdské Arábii jsme tento druh ploskozubce potkali
také na jediném místě, konkrétně na reefu Shaab Nizar. A seskupilo se jich hned
několik pohromadě! To bylo slávy. Málem jsem si ucíkla do neoprénu nadšením. Oni
jsou nádherní, obří a jak jinak, mají rádi jak mělčiny, tak hloubky.
Mořské okurky - sumýši
Nemůžu vynechat pro většinu
potápěčů banální, pro mě však naprosto fascinující, vídání mořských okurek
(sumýšů). V Egyptě existují místa, kde se lze setkat s různými druhy těchto
potvůrek, a mnohdy i v hojnějším počtu. Dahab ví. Například egyptská lokalita
Umm Khararim v oblasti St. John´s je domovem sumýše ananasového, který
hospodaří v místní laguně a i on ode mě získal jméno. Okurce říkám Suzi.
V Saudi byly sumýšů
ananasových všude desítky. Bez přehánění. Každý z reefu skýtal minimálně dvě
tři, nezřídka i průměrně deset kousků. Byl to balzám na oči. Jak říkám, neznám
nikoho kromě sebe, kdo by byl z mořských okurek tak odvázaný jako já. Kdo je milujete,
zaleťte se zapotápět do Saudi.
Obří hejna, kam se podíváš
Co bylo na potápění v Saúdské
Arábii neméně líbivé, byla obrovská hejna prakticky čekoholiv. Kranasů, tuňáků a zejména barakud. Gigantická
tornáda barakud vznášejících se nad platem jsme potkávali pravidelně. To
mohla být seskupení čítající stovky, ne-li tisíce kusů. A ocitnout se uprostřed
takového tornáda, pocit k nezaplacení.
Velkou radost mi dělali také kanicové, zejména kanic tukula (potato grouper), kterých je v Egyptě vcelku málo. V Saudi se jich nacházelo znatelně víc. A velkých rozměrů. Je znát, že na tato místa nejezdí příliš rybářů, proto mají ryby šanci dorůst a množit se.
Suma sumárum, potápění v Saúdské Arábii můžu vřele doporučit, přestože sama více tíhnu k Egyptu. Saudi není pro začátečníky, je to kvůli proudům a hloubkám destinace hodná zkušenějších potápěčů, kterým se však voda odmění neskutečnými dary.
.jpeg)
.jpeg)

.jpeg)

Komentáře
Okomentovat