DENÍK ZE SAFARI: POJEDU PRŮVODCOVAT PONORY DO SAÚDSKÉ ARÁBIE
Sobota sedm hodin večer a na displeji mého zvonícího telefonu svítí jméno mého šéfa. To může znamenat jediné. Potřebuje mě na poslední chvíli jako náhradníka na loď za některého z guidů, kteří z nějakého důvodu jet nemohou. Kdepak. Ptá se mě, jestli bych nemohla odjet na 5 týdnů do Saúdské Arábie, kde narychlo shánějí dva potápěčské průvodce.
Loď Almonda, která v Saudi
provozuje - téměř jako jediná – potápěčská safari, přišla znenadání o své dva
guidy a potřebovala je okamžitě nahradit někým novým. Ideálně někým, kdo
je držitelem evropského pasu, nebo má platná schengenská víza, aby mohl
přicestovat ihned a bez čekání na vízové povolení. A protože Almonda předtím působila
v Egyptě, dobře věděla, že tamní guidi mají teď přes zimu volno. Ta
urgentní nabídka se tudíž dostala ke mně a k mému příteli. Ihned jsme
kývli.
Společnost Ocean Breeze, jež
Almondu zastřešuje, se zavázala nám uhradit zpáteční letenky z Egypta do
Saudi i vízum, stejně jako poskytnout celkem velkorysý týdenní plat.
K domluvě mezi námi stačil jediný telefonát a za pár dní jsme z Káhiry letěli směr Jeddah.
Na letišti v Jeddah na nás
čekal řidič, aby nás odvezl do 3,5 hodiny vzdáleného městečka Yanbu, kde
Almonda kotvila. Loď je to nádherná, o tom není pochyb. A na rozdíl od mnohých
egyptských jachet je i dobře udržovaná, což je vidět na první pohled i bez podrobného zkoumání.
Měli jsme jeden den na aklimatizaci a nasátí co nejvíc informací o lokalitách,
trase, vzdálenostech, hloubkách i proudech.
Nauč se za jeden den všechny lokality
Přestože na safari lodích jezdím
pracovně už 4 roky, cítila jsem se najednou jako čerstvá novicka, která neví,
kde je levá a pravá. Copak ponory, ty se vždycky nějak zvládnou. Stačí mi
podívat se na mapku a hned pod vodou vím, kde přesně jsem. Jenže informace,
které jsme dostali, byly dost kusé a neúplné. Nicneříkající mapky lokalit, kde
nebyly vyznačeny hloubky a ani to, co se dá pod vodou vidět. Některým lokalitám
chyběly mapy úplně.
Saúdská Arábie je ještě pořád
prakticky nedotčenou destinací co se potápěčských safari týče. Dlouhá léta tu
sice existují potápěčská centra, ponory z denních lodí a z pláží, ovšem
safari jako takové je stále v plenkách. Dostupné informace jsou tudíž
nekompletní a mnohdy celkem zavádějící. A pak aby se v tom čert vyznal.
Do toho všeho jsme byli nuceni
před hosty předstírat, že tu nejsme poprvé a že lokality známe, neboť kdo
z příchozích hostů by důvěřoval guidům, kteří jsou vlastně stejně neinformovaní,
jako oni sami?
Briefing o lokalitách, kde se potápím poprvé
Osud nám v tomto ohledu
bohužel nepřál, poněvadž přestože jsme ve svém prvním týdnu na Almondě měli jen
5 potápěčů, jeden z nich tu byl již týden před námi a tudíž mu samozřejmě
neuniklo, že jsme sem s přítelem přijeli jako nováčci. Nemělo smysl
ostatní tahat za nos.
Takže mi nezbylo, než u každého
briefingu působit co nejprofesionálněji a předstírat že vím, o čem mluvím, přestože jsem
většinu času vařila z vody a přikrašlovala si svoje povídání spoustou
výmyslů.
Po každém ponoru jsem si
zakreslila mapku lokality do speciálního deníku, kam jsem zapisovala hloubky,
vyznačovala topografii útesů, výskyt ryb, tok proudů, světové strany i satelitní
pohled shora, abych další týden měla na briefingu na čem stavět.
Teď už jsme tu třetí týden a
lokality známe. Když jste do slova a do písmene hozeni do vody, abyste se
naučili plavat, naučíte se to, ať chcete nebo nechcete. Pořád je co objevovat,
pořád je co se učit, ovšem cesta nyní plyne mnohem uvolněněji a v menším
stresu.
PŘÍŠTĚ: Jaké je Rudé moře z druhé strany?


Komentáře
Okomentovat