Instruktorem potápění v Egyptě. Díl 2. Moje první potápění za honorář

Ať už nade mnou drží ochrannou ruku Pánbůh nebo Alláh, jedno je jisté. Některý z těchto tajemných chlapíků mi k nohám sesílá všechno to, za čím se ženu s vytrvalostí maratonského běžce. Moje dráha potápěče z povolání získává reálné obrysy. Byla jsem totiž konečně povolána do boje. Dělat gajdici za peníze.

Zní to strašně „gajdice za peníze“, ale když bota sedí… J. Mimochodem, slovo gajdice je mi mnohem sympatičtější než dajvmastryně :). Abych vše uvedla na pravou míru. Jsem teď v Egyptě taková plonková, když si aktivně nehledám žádnou práci. Snažím se soustředit na studium a přípravu k IDC, které má vypuknout už příští týden a být završeno v půlce prosince. Takže hledat si teď nějaké zaměstnání je z hlediska času mimo mísu.

Takže si ve svém penthousu (bydlím na střeše) vydělávám na základní živobytí jako copywriter (home office) a mezitím si pročítám Daltonův zákon parciálních tlaků, trénuju dekompresní tabulky a snažím se oživit si Haldanovu teorii exponenciálního průběhu saturace a vysycování. V jazyce jiném než mateřském.

Ponor já nikdy neodmítnu

Tudíž není divu, že jsem po první možnosti vyskočit z vlaku nekonečného studia a protáhnout si ploutve skočila jako slepice po flusu. Musím se před samotným kurzem taky trochu namočit, no ne? Jeden z mých potápěčských kamarádů potřeboval pomoci s čerstvým Open Water potápěčem a požádal mě, zda bych mu místo něj neukázala tu egyptskou rudomořskou nádheru.

Anoooooo. Ponor já odmítám jen ve velmi výjimečných případech. Jistá sorta mých stálých buddíků dobře ví, že jsem ochotná pro ponor vstávat i před pátou hodinou ranní, abych se smočila ve studeném zakaleném českém lomu. Tudíž odmítnout se potápět v Rudém moři, notabene s vidinou nějaké té bankovky, by bylo bláznovstvím čiřejším než čirým.

Ve stanovený den a čas jsem stála na značkách a čekala na mého buddyho. Byl to tvor zvídavý, takže jsem mohla naplno rozvinout svoji neukojitelnou vášeň pro ryby a zatímco jsme pluli k lokalitě, vykládala jsem mu o všech těch vodních potvorách stejně zapáleně jako National Geographic.

Já miluju lodě a cítím se na nich jako ryba ve vodě. Šťastná a sebejistá. Možná i proto mě celá posádka brala jako sobě rovnou a s respektem. Já se vždy ke všem chovám s úctou, protože vím, jak moc je každý z nich v celém procesu na lodi nepostradatelný. A oni mi to vracejí měrou vrchovatou. 

Pářící se chobotnice a skupina delfínů 

Zakotvili jsme u reefu Fanadir, což je senzační místo pro zkušené i začínající potápěče. Co se podvodní navigace týče, neexistuje jednodušší lokalita. Plavat podél reefu a tou samou cestou zpátky. Což je fajn hlavně pro noční potápění. A hlavně se tu vyskytuje spousta zajímavých vodních kreatůrek.

Objevili jsme dvě dospělé pěkně rostlé chobotnice, které si spolu vysedávaly na malém samostatném korálu. Překvapivě neutíkaly, když jsme se k nim s buddym přiblížili. Záhy jsem pochopila proč. Jedno z chapadel totiž velmi čile šátralo po útrobách sousedního hlavonožce. Nezbývalo než se uklidit a dát jim prostor a klid ke zrodu nových chobotniček. Je to zázrak.

A abychom se na ponoru nenudili, udělala nám pro změnu společnost i skupina delfínů. Proplouvali kolem nás jako by se nechumelilo. Mohlo jich být tak dvanáct a mezi nimi dvě delfíní miminka. Nemohli jsme jim být ukradenější. Ale oni nám ne. Já na buddyho pod vodou hulákala z plných plic, aby se k nim otočil, protože se zadíval do modrých hlubin, místo aby si stačil všimnout té elegantní rodinky.

Chtěla jsem, aby si můj buddy z tohoto dne odnesl skvělé zážitky a snažila jsem se podpořit jeho motivaci k potápění. V kurzu IDC se učíme, že je nezbytné dávat studentům pozitivní zpětnou vazbu, podporovat je v učení a dát jim najevo, že je potápěčská komunita vřele přijala mezi sebe.

Zpátky na lodi jsme pak diskutovali o tom, co jsme pod vodou spatřili. Vysvětlovala jsem buddymu, co znamenaly moje rybí signály a například i to, jak moc je pro moře důležitá mořská okurka. Strašně mě to bavilo. Ten buddyho zájem o informace a o potápění. A to je přesně ten důvod, proč se chci stát instruktorem.

Díl 1. zde.