Jana: The Scuba Diver - Potápění v Egyptě

Volání hloubek, nebo past, z níž není úniku? Otázka pro potápěče: Už vás někdy sevřelo dusíkové opojení? Ten plíživý, zrádný pocit, kdy se realita začne tříštit na kousky... Jak se to projevilo u vás? Jakou intenzitou na vás hloubka zaútočila? Mně si narkóza našla minulý měsíc. De facto poprvé po 13 letech potápění, kdy jsem si myslela, že mě pod hladinou už nic nepřekvapí. A nebyl to žádný euforický tanec – byl to čistý, syrový boj o příčetnost.  Každý rok, když se leden láme v únor, opouštím pevninu a vydávám se na Sinaj. Egyptský Dahab je pro mě víc než jen místo na mapě; je to osobní rituál, pouštní útočiště, kde v tichu pod hladinou piluji technické potápění. Letos tomu nebylo jinak. Krátký přelet z Hurghady, útulné Airbnb a první tři dny v hlubinách pod 50 metrů. Vše běželo jako švýcarské hodinky. Jenže Blue Hole, ta mýtická Mekka všech milovníků hloubek, na slovo „rutina“ neslyší.   Volání prázdnoty Byl to čtvrtý den. Plán ponoru: 55 metrů. Měla to být třešnička na dort...

Dvouleté čekání a doufání v ponor, který byl pro mě výzvou z vícero důvodů, se završilo. Jak probíhalo moje potápění v jedné z nejznámějších a nejvyzývavějších lokalit, v Blue Hole v Dahabu? Další z mých snů se zhmotnil a nabyl své pozemské podoby. Už pomalu nevím, co si dál přát, neboť se mi (bez chvástání) vytrvale plní vše, co si zamanu. Hlavně co se potápění týče. Pravda, zatím jsem ve vodě nepotkala velrybího žraloka, ani měsíčníka Mola Mola, přestože se k tomu neúnavně modlím, ovšem jednou to přijde. To ovlivnit přímo nemůžu, pokud se nechci potápět jinde než v egyptských vodách. Co však ovlivnit dokážu, to je potápění na místech, která vyžadují poněkud více praxe, než většina ostatních ponorů. Mým cílem byla legendární Blue Hole, neboli „Modrá díra“ na Sinajském poloostrově. Tohle místo má neskutečné charizma a je opředené nejednou legendou. Co se jejího samotného vzniku týče, kolují skazky, že na toto místo dopadl kdysi dávno větš...