DENÍK ZE SAFARI: Zábavná fakta o delfínech

O delfínech je známo, že jsou to zvířata velmi chytrá a společenská. Proč však delfíni zvracejí, proč vypouštějí bubliny a jak užívají omamné látky? S každým dalším ponorem se o delfínech dozvídám čím dál víc informací a častokrát nevycházím z údivu.

Potápěčská safari sezóna 2024 už zaklepala na dveře a já jsem ještě pořádně nezrekapitulovala tu předchozí. Loňský ročník pro mě byl přelomový v mnoha ohledech, kdy mi moře udělilo pár vydatných lekcí, já sama jsem rozdala několik fér úderů a především jsem dostala důvěru, jako nikdy předtím. Vést itinerář plavby sama a být hlavním guidem na lodi.

Zimní pauza, kdy jsem si potápění připomínala většinou jen ze seriálu Velké sedlo ve společnosti potápěče Sykyty a hrázného Palyzy, pomalu a jistě skončila. Mám za sebou svůj první letošní trip, který se ani nedá nazvat potápěčským safari, neboť jsem se za celý týden na lodi potopila jen 4x.

Moje loď byla najatá jako charter trojicí dokumentaristů, kteří tři týdny brázdili po moři a hledali delfíny. Já byla na jachtě přítomna coby páté kolo u vozu. Respektive jsem byla v pohotovosti, kdyby se žena jednoho z průzkumníků chtěla potopit s divemasterem. Na jednu stranu bylo báječný, že jsem nemusela vstávat v půl šesté ráno, jak to obvykle na safari bývá, na stranu druhou se kvůli volnému programu dny táhly jak nelibá vůně, i když jsem si s sebou přibalila práci na počítači a ještě k tomu knížku.

Ovšem díky této plavbě jsem zjistila pár zajímavostí o delfínech, které nejsou všeobecně známé, o to jsou poutavější a vtipnější. Dosud jsem o delfínech slyšela jen jediný zajímavý fakt, který však dle mého mínění předčí všechny ostatní skutečnosti, které dosud vešly ve známost. A to, že si delfíni s oblibou dopřejí drogu.

Zhulení delfíni

O tom, že si delfíni rádi dají práska, kolují desítky skazek a sociální platformy typu YouTube překypují řadou videí, kterak si tito savci bezostyšně pohrávají s nebohým rozmrzelým ježíkem. Ježík je typ ryby, která při strachu a nebezpečí dokáže zdvojnásobit svoji velikost do tvaru nafouknutého balonu, neboť do sebe během vteřiny nasaje obrovské množství vody. Zároveň vztyčí všechny svoje ostny, co jich po těle má, jejichž jed je právě tím afrodiziakem, po němž delfíni baží.

Když taková dvojice či trojice delfínů spatří u korálového útesu ježíka, začnou si s ním pohrávat jako s balonkem, a nafouknutý ježík ze strachu vypouští všechen jed, co se mu do ostnů vešel. A delfíni mají díky omamným toxinům o zábavu postaráno.

Proč delfíni vypouštějí bubliny

Delfíni jsou stejně jako lidé savci, to znamená, že rodí živá mláďata a dýchají vzduch stejně jako lidé. Pod vodou vydrží plavat několik minut a vydechují i nadechují se na hladině. Mají ve svých útrobách dostatečnou zásobárnu kyslíku a v případě potřeby mají schopnost zpomalit tlukot srdce, čímž šetří kyslík a vydrží pod vodou déle. To jim umožňuje potopit se hlouběji pro potravu.

Čas od času je možné spatřit, jak delfín vypouští bubliny z otvoru na temeni hlavy pod vodou. Běžně se tak neděje. Jedno z možných vysvětlení, s nimiž přišli odborníci na delfíny, je pravděpodobnost, že se delfíni snaží imitovat potápěče.

S dýcháním vzduchu souvisí další z faktů. Delfíni mají oddělený systém dýchání a trávicí trubice. Nikoli tudíž jako lidé. Jsou tak schopni pod vodou jíst, aniž by se udusili.

 

Proč nejsou delfíni součástí restauračního menu

Ve světě, kde se člověk nezdráhá dát do pusy téměř cokoli, včetně hmyzu, je až s podivem, že se delfíní maso nevyskytuje na jídelním lístku prakticky žádné restaurace. Etika tu roli zřejmě nehraje, jinak by člověk nemohl jíst ani psy a kočky, což na různých místech zeměkoule běžně dělá. Faktem je, že jsou těla delfínů doslova napumpovaná rtutí, což se neslučuje s běžnou vyváženou dietou lidského pokolení.

Delfíni zvracejí zbytky nestrávené potravy stejně jako kočky

Pokud delfín pod vodou zvrací, neznamená to, že je mu špatně, nýbrž že se snaží zbavit zbytků toho, co snědl a co jeho trávicí systém neumí zpracovat. Mohou to být kostnaté zobáčky sépií nebo kupříkladu paraziti z rybích jazyků, takzvané jazykožravé vši. Jistě to má nějaké oficiální české pojmenování, latinský název je Cymothoa exigua. Tento parazit se přisaje rybám k jazyku a saje z něj krev tak dlouho, dokud jazyk sám neodpadne. Veš pak zaujme jeho místo a ryba posléze až do konce svého života tuto veš v zobáčku hostí. Veš je spokojená, neboť má zajištěn nepřetržitý přísun potravy. Ryba je spokojená už méně, a ještě méně delfín, který takovou rybu pozře a parazita neumí přirozeně strávit.

 

Delfíni nežijí sami

Delfíni jsou zvířata společenská a žijí ve skupinách. Mohou být viděni ve skupině čítající desítky jedinců, případně ve dvojici či trojici. Plave-li delfín ve vodě sám, je to spíše smutné setkání, poněvadž je to znamení, že jej jeho skupina zatratila. Může se tak dít proto, že je daný delfín příliš slabý, chorý nebo jinak znevýhodněný a skupina se jej zřekne v zájmu zachování vlastní bezpečnosti vůči nepřátelům. Osamocený delfín pak nemá příliš na vybranou. Může nějakou dobu strávit sám, dokud se dostatečně nezotaví a nenajde si skupinu novou. Pokud štěstí nestojí na jeho straně, stane se obětí predátorů – žraloků.

 

Delfíni se mohou na slunci spálit

Jakkoli to zní neuvěřitelně, mají delfíni velmi citlivou pokožku, která může trpět na spáleniny, je-li vystavena přílišnému slunečnímu záření na hladině moře. Ve svém vlastním zájmu by tudíž delfíni neměli trávit nekonečné množství času mimo své vodní teritorium. S oblibou tak však dělají, zejména při výskocích z vody kolem plujících lodí. Proč tolik vyskakují do výšky, není zhola objasněno. Odborníci mají za to, že se výskoky delfín snaží zbavit parazitů, komunikují a využívají echolokaci.

 

Delfíni poznají, že je žena těhotná

Jak mohou delfíni zjistit, je-li žena v jiném stavu, či nikoli? Vysvětlením je echolokace, díky které jsou delfíni schopni lovit kořist a orientovat se pod vodou. A to pomocí pískavých zvuků, které se odrážejí od ostatních ryb a útesů. Díky echolokaci  delfíni umějí rozpoznat tlukot srdce rostoucího miminka. Delfíni jsou schopni detekovat objekty menší než 10 cm na vzdálenost až 100 metrů.