Jana: The Scuba Diver - Potápění v Egyptě

Když jsem s potápěním začínala, ze všech stran jsem slýchala o potápěčském safari a neměla absolutně ponětí, o čem je řeč. Věděla jsem jenom, že potápěči tráví celý týden na širém moři a nevrací se ke břehům ani na noc. Tehdy mi to přišlo jako čiré šílenství. Kdo by chtěl být zavřený týden na lodi s nulovou šancí vzdálit se do svého soukromí? Zároveň jsem ty ochotníky strašně obdivovala. Musejí být v potápění ohromně zkušení, když se dobrovolně vydají na takovou plavbu. Tehdy jsem si vůbec neuměla představit, že se něčeho podobného budu účastnit také a že dokonce nebudu snít o ničem jiném 😊 . Ale nikdo mi vlastně nikdy nebyl schopen pořádně vysvětlit, jak to na takové lodi chodí. Všichni říkali to samé, a totiž, že se člověk pořád jen potápí. Ale co se dělá potom? Mezi ponory, nebo večer, než se jde spát? Kdo se stará o jídlo, kdo rozhoduje o tom, v jaké lokalitě se bude skupina potápět? Tyhle všechny otázky mi kolovaly hlavou bez uspokojivých odpovědí...

Ráda bych se v tomhle příspěvku dotkla poněkud ošemetného tématu, kterým jsou potápěčské kurzy během dovolených. Je mi jasné, že teď před očima všech profi potápěčů i samozvaných odborníků šlapu do vosího hnízda, ale všechno není tak černobílé, jak může na první pohled vypadat. Vše má své dvě strany mince. Já sama jsem absolvovala základní potápěčský výcvik v Egyptě. Nestydím se za to a při vší skromnosti se necítím být méněcennějším potápěčem než ten, kdo se učil doma v průběhu několika měsíců. Než začnu být odsuzována, uvedla bych nejprve věci na pravou míru. Určitou dobu (nedá se říci, že krátkou) jsem v Egyptě žila, a přestože jsem se většinou věnovala jiné činnosti, potápění jsem měla denně na očích. Sedm ponorů v moři jsem podstoupila dokonce ještě předtím, než jsem začala se samotným kurzem Open Water Diver . Krátce jsem pracovala v potápěčském centru jako „obchodní zástupce“ a naháněla zájemce o potápění po pláži. O tomto podvodním sportu ...